Když mezi vašimi dětmi vypukne spor o hračku, první impulz bývá zasáhnout a spor rozhodnout. Zkuste ale nejdřív počítat do deseti a nechat dětem prostor, aby si konflikt zkusily vyřešit samy. Místo abyste hračku někomu přisoudili, nabídněte neutrální půdu: „Vidím, že oba chcete červené auto. Co s tím uděláme?“ Tím přesouváte odpovědnost na ně a učíte je hledat kompromis, třeba střídání s přesýpacími hodinami nebo společnou hru. Velmi účinná je také technika „společné hračky“ – předem domluvte, které věci jsou výhradně majetkem jednoho z dětí (tam má právo veta) a které jsou sdílené, u nichž platí pravidla půjčování. Jasná pravidla a předvídatelný režim snižují počet konfliktů, protože děti vědí, co mohou očekávat. Tyto rodičovské rady vám pomohou předejít zbytečné eskalaci, ale klíčové je zůstat klidný a nebrat si spory osobně.
Pokud už k hádce dojde a děti se nedokážou dohodnout, nechte emoce nejdřív opadnout. Oddělte děti na pár minut do různých místností, aby se zklidnily, a teprve poté veďte mediaci. Nezkoumejte, kdo začal, ale ptejte se každého zvlášť: „Co jsi potřeboval a co se stalo?“ Dítě, které hračku drží, by mělo dostat možnost ji dořešit – může ji půjčit na pět minut, ale pokud nechce, musí nabídnout jinou alternativu. Druhé dítě se učí přijmout odmítnutí a vyjádřit zklamání slovy, ne křikem. dětské tábory konflikt opakuje u stejné věci, navrhněte rovnocennou dohodu: jedno si hraje dnes, druhé zítra, a předání si napište na papír, aby měly jistotu. Nezapomínejte na pochvalu: když se podaří hádku vyřešit bez křiku, jasně to okomentujte. Tyto rodičovské rady fungují nejlépe, když je používáte důsledně a pokud možno ještě před vypuknutím krize.
Důležité je také nastavit prostředí tak, aby ke sporům docházelo méně. Zkontrolujte, zda mají děti dostatek podobných hraček – pokud má každý vlastní stavebnici, snižuje se důvod k závisti. Vytvořte jasný systém úložných prostor, kde každý ví, kam co patří, a zaveďte rituál „úklid před novou aktivitou“, aby se hračky nemíchaly a neztrácely. Před příchodem kamaráda nebo na začátku odpoledne připomeňte pravidla pro půjčování bez emocí. Klíčové je také nastavit si vlastní reakci: pokud vy sami začnete křičet, dáte dětem vzor, že agrese funguje. Místo toho používejte tichý, pevný hlas a krátké věty: „Stop. Hračka jde na židli a oba si sednete, dokud se nedomluvíte.“ Pamatujte, že sourozenecké konflikty jsou přirozenou školou sociálních dovedností – vaší rolí není zabránit jim, ale provést jimi děti bezpečně. Časem zjistíte, že se zvládání hádek o hračky stane rutinou, kterou zvládnete s nadhledem a děti se naučí spolupracovat.